Dodnes nepřekonaní Mayové: Co vyhladilo extrémně vyspělou civilizaci?

Dodnes nepřekonaní Mayové: Co vyhladilo extrémně vyspělou civilizaci?

Mayská civilizace se rozvíjela na území Mezoameriky po dlouhých 2500 let. Její kultura, myšlení a objevy výrazně zasáhli do dějin ostatních mezoamerických kultur. Samotný vrchol tzv. klasické mayské civilizace prvních staletí našeho letopočtu pak náhle skončil obrovskou krizí a celkovým kolapsem celé civilizace před rokem 900 n. l. Důvody jsou dodnes nejasné. V tzv. klasickém období mayské civilizace (250 n. l. – 900 n. l.) dochází k velkému zdokonalení objevů a znalostí Mayů. Výsledkem je hieroglyfické písmo nebo například velice přesný kalendář o 365 dnech. Rozvíjí se i stavitelství v podobě pyramidových chrámů a paláců. Umění v podobě štukových výzdob a nástěnných maleb. Vztyčují se stély, které byly prostředkem demonstrace a propagace vládců. Celou mayskou oblast tak tvořila okázalá kamenná města a kolem nich sítě vesnic. Vznikají krásné keramické i šperkařské výrobky. Šlechta se zdobí šperky z obsidiánu a nefritu, na hlavách nosí výstavní péřové čelenky. Kvete místní i dálkový obchod a roste těžba polodrahokamů. Životní úroveň šlechty prudce roste a dostává se téměř na úroveň panovníka, zatímco úroveň bohatých a vlivných obchodníků či válečníků dosahuje úrovně šlechty. To značně zvyšuje materiální náročnost a tlak na nejnižší vrstvy, jejichž úroveň naopak upadá. Prostý lid mayského světa nadále žije v dřevěných chatrčích, ovšem zná vysoký stupeň zemědělství, který využívá zavlažovací systém. Rok rolníka je organizovaný a přesně řízený nejen agrárním cyklem, ale také podle různých svátků, oslav, náboženských a politických rituálů. Celý mayský svět je velice vyspěle řízený a hierarchizovaný. Přesto jejich společnost nikdy nevytvořila jednotnou říši a po celou historii, i v jejím největším rozkvětu, tak mayský svět tvořily stovky městských států. Přestože žili v oblastech pralesů a tropických lesů po celá staletí, postupně v době rozvoje a růstu...
Kde ve skutečnosti leží největší pyramidy světa?

Kde ve skutečnosti leží největší pyramidy světa?

Ve starověkém světě byla velká Cheopsova pyramida zařazena mezi 7 divů světa. Není tomu tak dlouho, co stále držela titul největší dochované stavby světa. Ovšem dnešní globální svět zná nejen pyramidy v Egyptě, ale také v Asii a v Americe. A tento dnešní pohled zcela mění známý a již zastaralý fakt, jelikož dovoluje porovnávat a posuzovat všechny pyramidální stavby světa. V tomto měřítku pak největší pyramidy světa neleží nikde ve „starém“ známém světě starověku. Mezi nejslavnější pyramidové stavby patří jistě egyptské pyramidy ležící v dnešním Egyptě nedaleko Nilu. Známé jsou též pyramidové stavby jižně odsud, z dnešního Súdánu. Pyramidy byly ale znakem stavitelství mnoha civilizací po celém světě. Známé pyramidové stavby leží i v Asii, v dnešní Číně, ale také na americkém kontinentu. Pyramidy tak nalezneme ve všech třech částech amerického kontinentu. V Severní Americe podél řeky Mississippi, v Jižní Americe v oblasti Peru a ve Střední Americe, kterou reprezentuje především civilizace Mayů, ale i další, dnes již neznámé civilizace. Po dlouhou dobu byla za největší pyramidu bez pochyby považována velká pyramida v Gíze. Konkrétně se jedná o Cheopsovu pyramidu, nazývanou též jako Chufuovu nebo Velkou pyramidu. Tato kolosální stavba dosahuje dnes výšky necelých 139 m, přičemž její původní výška byla asi o 9 metrů vyšší. Délka jedné její strany základy činí cca 230 m, ovšem původně to bylo o zhruba 9 metrů více.  Stavba vznikla jako hrobka egyptského faraona Chufua zhruba před rokem 2500 př. n. l. Ač již dnes není v globálním měřítku brána jako největší pyramida světa, nic ji nevezme, že se mezi velikány jedná o první a tím nejstarší takto obrovskou pyramidu světa. Nějakou dobu se spekulovalo o obrovské pyramidě v Bosně a Hercegovině. Zdejší...
Carl Johan Calleman: mnohem významnější než 21.12.2012 je letošní 24.květen

Carl Johan Calleman: mnohem významnější než 21.12.2012 je letošní 24.květen

Nedávno si redakce stránek The Mind Unleashed popovídala s Carlem Johanem Callemanem, jedním z předních světových expertů na mayský kalendář, o důležitosti nového cyklu, který začíná 24. května 2017. Mohl byste přiblížit své odborné zkušenosti čtenářům, kteří nejsou obeznámeni s vaší prací?  Má praxe a zkušenosti vychází z přírodních věd. Mám doktorát z fyzikální biologie a přednášel jsem na několika velmi prestižních vědeckých institucích světa. Nicméně v roce 1993 jsem pocítil silné volání a rozhodl jsem se na plný úvazek věnovat objasňování pravého významu mayského kalendářního systému způsobem, který bude srozumitelný moderním lidem. O mayském kalendáři jsem napsal šest knih, které byly přeloženy do celkem čtrnácti jazyků. Pracoval jsem také s mayskými stařešiny, abych jim pomohl dostat jejich poselství Jaký význam měl 28. říjen 2011?   Byl to den, kdy se všech devět vln ovlivňujících naše biologické fungování a zejména mysl změnilo a vytvořilo nový interferenční vzorec (viz obrázek níže). Důležitost této změny byla předpovězena na tortuguerském monumentu č. 6, který říká, že Bolon Yokte Kuh, mayský bůh devíti úrovní, se objeví v celé své vznešenosti. Přeloženo do modernější řeči to znamená, že se poprvé v historii vesmíru (včetně lidstva) všechny vlny (celá vznešenost = full regalia – všechny insignie patřící k příslušné funkci včetně ozdob oděvu atd.) aktivují a poběží paralelně. Do 9. března 2011 nebyla aktivována devátá vlna vyvolávající vědomí jednoty a až po tomto bodu změny se pro nás všechny vlny staly dostupnými, abychom si s nimi mohli začít vytvářet rezonanci. (Staří Mayové o takové vlně mluvili jako o Opeřeném hadu). Každá vlna vytváří v lidské mysli určitý druh filtru (viz níže), a proto vnímáme svět různě – na základě toho, s kterou z nich rezonujeme. Následně promítáme obsah...
Nepochopitelný Mayský kalendář

Nepochopitelný Mayský kalendář

Mayský kalendář Tzolkin se pokouší v posledních desetiletích interpretovat mnoho badatelů a filozofů. Jsou totiž přesvědčeni, že obsahuje informace o evoluci lidstva. Není divu, vždyť výzkum ukázal, že Mayové vycházejí z určité duchovní tradice: Nebyla jim cizí kosmologie, znali mnohé zákonitosti. A právě ty byly zapsané do kalendáře Tzolkin. Mayský kalendář je pro nás dost nepochopitelný, proto že zahrnuje mnohem víc, než pouze otázky astrofyziky a astronomie. Vnímání času a světa Skutečnost je vícerozměrná. Čas je čtvrtý rozměr, brána, která nás spojuje s jinými vyššími rozměry, brána, přes kterou k nám přicházejí energie nesoucí informace. Žijeme ve světě forem, které jsou v daném čase manifestací něčeho, co nemá formu, co je nad ní. Tak vnímali čas Mayové. Čas nemá lineární povahu. Pouze naše subjektivní pocity nám přikazují takhle ho vnímat. Má různé úrovně a mezi těmito úrovněmi jsou různá propojení. Pro nás, kteří jsme zvyklí na lineární chápání času, je těžké to akceptovat, přestože o tom hovoří i mnohé duchovní cesty. Podle Johanna Kossnera, jednoho z badatelů mayského kalendáře, je Tzolkin naší matrikou. Nic v životě jedince či celých společenství se neděje náhodně a má svůj odraz v kalendáři Tzolkin. Právě proto, že náhody neexistují, můžeme určité události předvídat, musíme však být opatrní. Když se spojí čtyřrozměrné chápání času Mayů s naším lineárním přístupem, je možné spatřit určité zákonitosti řídící minulost, současnost a budoucnost. Ty však netvrdí, že to bude tak a ne jinak. Do hry podle Kossnera vstupují ještě dva činitelé: tvořivá bytost – člověk a společnost. Obojí je do určité míry nevypočitatelné. Kossner tvrdí, že interpreti mayského kalendáře se dopustili největšího omylu, když předpokládali, že Mayové s...
Zlatá kniha moudrosti nového věku starých Mayů je v nás samotných! Aneb jak začít.

Zlatá kniha moudrosti nového věku starých Mayů je v nás samotných! Aneb jak začít.

Návštěva našich guatemalských učitelů tata Pedro a nan Shuni u nás v ČR nás obohacuje v mnoha směrech. Není to jen jejich přítomnost, věčná radost, láska ke všemu a všem a hluboce transformační ceremonie, ale také spousta faktů a praktických zjištění s denní aplikací v praktickém životě. Tata Pedro a nan Shuni nás zasvěcením požádali, abychom jako lokální tým šířili tuto moudrost mezi lidi u nás, poskytovali podporu, výklady mayských křížů, pořádali ceremonie. Jedním z našich prvních kroků jsou tyto naše články. Věda a média tvrdí, že Mayové byli a jsou posedlí časem, proto mají tolik kalendářů (ví se asi o dvaceti). Shuni ale říká, že to není pravda, že posedlí sice opravdu jsou, ale vůbec ne časem. Posedlí jsou pozorováním, pozorováním jevů v přírodě, vesmíru, u člověka a jejich opakováním. Kdo z vás byl někdy v Guatemale nebo v latinské Americe, tak ví, že tam čas funguje dost jinak – pružně a volně. Odjezd v 9h znamená, že v 9h můžete pomalu vstávat, dát si snídani, sbalit se a pomalu vyjít. Kdo byl s námi na nějaké akci tata Pedro a nan Shuni v ČR tak, ví, že začátek ceremonie v 17h znamená, že v tu dobu budeme teprve vyjíždět a ceremonie začne nejdřív v 19h J Jak toto může být posedlost časem? Toto je naopak přirozené plynutí s denní energií, bez shonu a tlaku. Mayská moudrost je hlubší a má zásadnější dopad na naše životy, než bychom čekali. Shuni říká, že gregoriánský kalendář je manipulace. Byl vytvořen ve snaze manipulovat námi, je to snaha vnutit nám pocit shonu a nutnosti pořád něco dělat, být otrokem času, který prý plyne lineárně. Kdo kontroluje náš čas, vlastní naši mysl. Jak víme, mysl je mocný nástroj...