Reportáž z návštěvy tata Pedro a nan Shuni v ČR v létě 2013

Reportáž z návštěvy tata Pedro a nan Shuni v ČR v létě 2013

Tak je to za námi. 26 dní s tata Pedro a něco málo míň s nan Shuni v ČR. Bylo toho hodně: workshopy, ceremonie téměř každý den, někdy i vícekrát denně (celkem asi 20), léčení, promítání filmu o tata Pedro, přejezdy, najeto s nimi 4300 km, jedna pokuta za přehlédnutý zákaz vjezdu, povídání, ranní pozorování slunce s rituály vítání dne, sdílení, TV rozhovor, asi 180 GB video záznamů z workshopů a ceremonií, spousta nových přátelství a spojení s hledajícími lidmi… Všechny vjemy, vstupy, informace a prožitky budu zpracovávat ještě dlouho, stejně tak jako pobyt v Guate s šamany a duchovními učiteli, kdy mi vnitřně dochází některé hlubší souvislosti až nyní. Guatemaya v ČR nám opět umožnila a připomněla, jak je čas flexibilní a je jen na nás, jak jej chceme prožívat, jestli chceme být otrokem lineárního času nutícího nás pořád někam spěchat nebo chceme žít život ve zcela jiné kvalitě. Ten necelý měsíc utekl jako voda, ale zároveň je to jako roky. Chvíle tichého pobývání v přítomnosti tata Pedro a Shuni, přesuny, povídání u snídaně či pivečka večer jsme vnímali jako dny, ne jako hodiny. Tolik se toho totiž vždy událo. Vícehodinové přejezdy autem zase byly jako minuty. Čas plynul zcela jinak a my si to užívali a respektovali. Mayský kalendář Tzolkin a denní energie navalů pozoruji v denním životě už skoro dva roky, poslední rok také vykládám mayské stromy života, ale až nynější prožitky s tata Pedro a nan Shuni mně umožnili skutečně pochopit jejich podstatu v celém svém žití a hloubce. Stejně si troufnu říct, že i tak jsem pořád jen na povrchu. Pochopil jsem, že moje vlastní pozorování a projevy, které já osobně vnímám jsou důležitější, než pouhá...
Dominik Tetík: Mayský strom života

Dominik Tetík: Mayský strom života

Podle současné vědy se mayská civilizace začala rozvíjet v srdci tropického pralesa na jihu dnešního Mexika a v Guatemale asi kolem roku 2000 př. n. l.. Vrcholu dosáhla mezi 7. a 9. stoletím po Kristu. Podle vyprávění stařešinů mayských kmenů jsou Mayové potomky původní civilizace zvané „Tula“, z níž pochází předkové všech současných civilizací, kteří žili na již neexistujícím kontinentu v Atlantském oceánu. Tula znamená „mateřský prs“ – studnici poznání – odtud prý pochází veškerá moudrost naší doby. Mayové byli skvělí matematici a astronomové, což bylo předpokladem toho, aby se stali nejvýznamnějšími časoměřiči historie. Jejich největším odkazem je několik kalendářů a informace o přesném načasování změn v epochách lidstva. Kalendáři, který od roku 1987 přitahuje větší pozornost, se říká Tzolkin. O tom, co nám Tzolkin říká a zda či jak ho můžeme využít i v současné době, jsme si povídali s mayským strážcem času Dominikem Tomem Tetíkem. Ten se jeho výkladem zabývá a patří k těm, kteří byli pověřeni mayskými šamany, aby šířili jeho moudrost a zakládali posvátné ohně – oltáře pro pravidelné rituály. Jak vypadá kalendář Tzolkin? Kolik má měsíců, dní… Cyklus kalendáře Tzolkin o 260 dnech je rozdělen na 13 měsíců a každý má 20 dní, tedy 20 odlišných energií. Z 20 odlišných energií dne – nawalů – a z 13 čísel – tónů – hladin energií -získáváme 260 možných jedinečných kombinací, což je jeden mayský rok, který odpovídá době těhotenství. Tzolkin můžeme interpretovat i jako popis anatomie našeho těla. Dvacet nawalů reprezentuje dvacet prstů. Deset prstů na rukou nás spojuje s nebem, hvězdami a sluncem, odkud jsme podle Mayů přišli. A deset prstů na nohou nás...
Mayský horoskop a smysl našeho života

Mayský horoskop a smysl našeho života

Mayský kalendář Tzolkin zná mnoho lidí, zvlášť ve spojení s rokem 2012 a spoustou odborných i méně odborných interpretací o očekávaném konci světa 🙂 Nedávno jsme sdíleli, co jsme se ohledně tohoto tématu dozvěděli z první ruky od mayských šamanů v Guatemale. Málokdo však ví, že stejný kalendář slouží také k výpočtu tzv. mayského kříže, jinak také v naší řeči horoskopu. Rysem naší západní civilizace je shon a hledání. Pořád se za něčím honíme: lepší práce, nový zážitek, větší dům, lepší auto, více peněz, lepší žena nebo muž anebo hledáme. Hledáme, kdo jsme, co bychom měli v životě dělat a proč. Hledáme někoho, s kým náš život sdílet, hledáme informace, hledáme ke všemu důkazy a doklady. Není mnoho lidí, kteří ví, co je baví a co umí, dělají to a ještě se tím bez problémů uživí. Z těch známějších namátkou jmenujme Jardu Jágra, Briana Eno nebo Petra Chobota… Velmi zajímavá je samotná otázka: „A co vás baví v životě dělat?“ Zkuste se zeptat sebe a svých blízkých. Uvidíte, jak málo lidí vám dá vůbec nějakou jasnou odpověď a jak málo ihned bez přemýšlení. Pak je dobré se hned zeptat: „A proč to neděláš?“ Uslyšíte velkou spoustu výmluv 🙂 V jednom z předchozích blogů jsem s vámi už sdílel, jak lze začít dělat to, co máte rádi i s omezeními a malým časem, jak tyto výmluvy překonat. To jsem ale předběhl k implementaci, jak dělat to, co už víme, že dělat máme. Většinou to ale nevíme. Pojďme tedy zpět k účelu a směru našeho života a jak jej jednoduše nalézt… Když v našem světě někdo při diskusi otevře téma smyslu našeho osobního života, většinou nikdo přesně neví, každý si přihodí svůj pohled, každý trochu tuší, ale...